Listopad 2009

Jak šel čas.

11. listopadu 2009 v 17:41 | DeNy |  Den po dni (D)
HaHa. Projížděla jsem úplně staré fotky.. A musím se smát.. :D

Titulek jako titulek, jako by to nebylo jedno.

10. listopadu 2009 v 18:02 | DeNy |  Den po dni (D)
Každý Tvůj článek je o něčem.
Ty jsi někdo.
Každá zmínka o Tobě stojí za to.
A dokážeš všechno, pokud chceš a nebráníš se tomu.
Víš, že bych taky chtěla někdy napsat, nějaký smysluplný článek? Hold, ale co se slohu týče (a mě samotné).., nikdy mi to nešlo. :D Ale dnešní článek se netýká mě, ale Tebe. Moc dobře znám ty "super" dny, všichni je moc dobře známe a v takových chvílích se nám zdá všechno strašně těžký. Všechno ti leze na nervy, zdá se ti, že rodiče prudí víc než kdy jindy a život je prostě.., tak nefér. Víš co v takových chvílích dělám já? Zapnu si mp3 úplně nejvíc nahlas, jak to jde, protože si myslím, že tím přeřvu všechny myšlenky a někdy i zpívám. Ale neber si ze mě příklad, jsem psychopat a navíc ohluchnu. :D To byla jenom taková vsuvka. Vidíš, jak jsem se zmínila na začátku, já prostě neumím psát. Prostě bych ti chtěla nějak dodat optimismus a já nevím jak.. Úúú.. Traláláá.. Bléééf.. Přemýšlím.. Ha jsem vtipná, jako bych uměla přemýšlet. A zas mluvím z cesty. Lucko hoď to za hlavu a ono se to vyřeší samo. Tak. Špatně. Já jsem sama zmotaný blbec, já ti nedokážu poradit. Já mám sama ve všem úplně zmatek, takže nevím, jestli je zrovna nejlepší hodit všechno za hlavu, protože později toho můžeš litovat a už to není tak jednoduchý to vrátit zpátky. Věříš na osud? Všask ono to už nějak dopadne. Promiň. Já tu motám úplně blbosti. Bude fájn, uvidíš. :)

Nadpis je 'nadpis není', takže vlastně je, ale není. Chápete? Zmatený a přiblblý jako já.

9. listopadu 2009 v 20:12
Hojte. Nezajímá mě, kdo si moje články čte, nezajímá! Stejně jsou ve výsledku o ničem. Vždycky jsem chtěla napsat alespoň jeden spontánní článek, psát to, co mě napadne a nemazat to. Ale to nedokážu, jelikož ze mě neleze nic smysluplnýho, co by stálo za zmínku. Vidíte, už tenhle odstavec stojí za hovno.
Já se na tohle mužu vysrat, promiňte mi a neptejte se, co se děje. Prostě zase jednou jeden 'super' den, po tréninku. Tréninky = jediný místo, kam chodim ráda, fakt. Příjdu domu, dostanu zjeba, že mám v pokoji bordel. A žije tam kdo? Já, tak doprdele už... Samozřejmě, že tyhle moje nálady nejsou jenom z počasí a rodičovských kydů. Já vim, kvůli čemu to je, moc dobře, ale zatraceně vůbec nevim, co s tím mám jako dělat. Nechat to plavat? Šťourat se v tom? Já vim, prostě to neřešit, ale proč je to tak těžký?! Píšu v hádankách, ale bohužel se sem nechci svěřovat, myslim, že takhle to stačí - alespoň částečně to pomohlo a vy mě stejně neznáte, nic ve zlým. :)
Nemyslim si, že blog je pro mě ještě důležitá část, ale nechci to 'něco' zničit. Furt to ve mě je a přesto, že plno skvělých lidí se na blogování už vykašlalo, tudíž s nima nejsem vůbec v konaktu, ti, co tu zbyli, mi stojí za to, sem občas zajít. Z dob Sb - spřátelených blogů jsem venku, ale stejně je to fajn, i když mi zůstali tři čtyři lidi. :)

Mimochodem podívejte se na jeho fotky. Je to hlavně o úpravě, ale nádhera.
http://naglimantas.deviantart.com/


Lucije

waterfall flow

7. listopadu 2009 v 12:53
Prázdný dny a nic, co by mi tu prázdnotu kompenzovalo. Poslouchám Little Black Book od Nicelanda a myslim, že celý to album dneska uslyšim ještě dostkrát. Jsem uplně hotová, opuchlá, špinavá. Včera jsme na tréninku měli kondiční testy a tak tomu bude každý měsíc. Makáme. Je to dobře, ale vážně skoro pokaždý si šáhnu na dno sil. Prej je to cíl. Fakt chci vidět, jak se budu zlepšovat, když místo toho, abych volný chvíle vyplňovala klikama a švihama, sedim u notebooku. Hahaha, jako vždy a se všim.
Škola... Kdybych neposrala poslední diktát z Čj, tak nosim pěkný známky. Zatim, zatim... Blíží se čtvrtletí a jestli bude nějaká 3, tak... co? Budu zklamaná a naštvaná - na sebe. Tenhle týden čtyři čtvrtleky, proč ne? Nevim, jak to chci stihnout, ale dneska se prostě učit nebudu!
Nesnášim podzim! Všechno je smutný, nudný, zpomalený a v tom se odráží moje nálada. Nemužu jít s někym ven, nemužu jít ani běhat, nemužu dělat nic. Mužu jenom sedět zavřená doma a čumět do facebooku, kde bych za poslední měsíc asi vyhrála v počtu hodin online. Věříte v Boha? Já jo a ta jeho nespravedlnost mě už pěkně sere. Někdo má všechno, někdo nic. Ale o tom tady nechci psát. :)
Du na zahradu hrabat listí a pálit mojí ´super-vytuněnou-pálkou´z tyče na záclony. :D Mějte se.


INDÍ

3. listopadu 2009 v 18:23
No tak teď bych se měla učit krystalový soustavy. Ale místo toho tady sedim, klepu se zimou a poslouchám Your secret lies.

Miluju indie styl a je mi jedno, co na to ostatní. Je mi v celku u prdele, že nějaký smažky to řaděj do emo stylu. Vypatlanci, pro který je jejich styl jenom móda a způsob jak zapadnout. Ta hudba.. je dokonalá. Rosemary, Arctic Monkeys, Niceland i moji ne-indie emo-punk-rockový Good Charlotte. Nikdy jsem neuvažovala o tom, že bych si nechala nahodit černou patku a nakoupila si černý hadry jen pro to, abych bych byla 'stylová' - na to kašlu. Pořád budu chodit barevná od hlavy k patě, ale nikdy se nevzdám tý hudby. Nedokázala bych přemejšlet třeba u hip hopu. Ale každej z nás je na něco jinýho.. a tak to má bejt. :)